Ještě na podzim někteří dodavatelé elektřiny zlevňovali. Vývoj na trhu ale ukazuje, že to možná bylo na dlouho naposledy. Elektřina na burze prudce zdražuje, cena dodávky na příští rok stoupla od začátku listopadu zhruba o čtvrtinu. Nahoru ji tlačí zejména rychle rostoucí cena emisních povolenek
Povolenky minulý týden poprvé zdražily nad 40 eur (tedy 1 030 korun) za tunu. Za stoupající cenou emisních povolenek i elektřiny je podle expertů hlavně mrazivé počasí, které nutí provozovatele spouštět i starší, špinavější elektrárny. I v Česku vystoupala v pondělí ráno okamžitá spotřeba elektřiny na rekordních 12 226 megawattů. Nic ale nenaznačuje tomu, že by ceny elektřiny měly výrazněji klesnout, až mrazy poleví.
„Jediným závažným faktorem, který by mohl výrazně snížit velkoobchodní ceny elektřiny, je ekonomická recese vyvolaná například nástupem nebezpečné virové mutace, zklamáním z postupu vakcinace a naakumulovaných potíží v ekonomice. Očekávání jsou ale spíše optimistická, možná až příliš,“ říká analytik ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Šéf energetické skupiny Amper Jan Palaščák trvalý podnět pro růst ceny elektřiny nevidí. „S tím, že Německo bude odstavovat jaderné elektrárny, trh počítá, pokud se harmonogram nezmění. Ještě vůbec nevíme, jak vyjde evropská ekonomika z pandemie covidu a kdy ta vlastně skončí,“ upozorňuje Palaščák. Ceny elektřiny by se podle něho měly letos pohybovat kolem 50 eur za megawatthodinu.
Pandemie přinesla zlevnění
Na burze nyní stojí jedna megawatthodina s dodávkou v letech 2022 i 2023 kolem 54 eur. Během loňského roku se pohybovala v rozmezí 40 až 50 eur za MWh. Na spodní hranici intervalu spadla v průběhu března a na konci října. Do celkové ceny pro domácnosti se tato část promítá zhruba polovinou, zbytek tvoří platby za „dopravu“ energie a poplatek na obnovitelné zdroje.
Makléř Fio banky Pavel Hadroušek připomíná, že cena povolenek stoupla za posledních 12 měsíců o 70 procent. „Jen v letošním roce přidaly dvacet procent. Rychlá trajektorie u růstu ceny povolenek byla ke spatření především od loňského prosince, kdy se cena povolenek obchodovala ještě těsně nad 30 eury,“ říká Hadroušek.
Podle některých expertů je proto prudký nárůst ceny překvapivý. „Nestalo se nic, co by mělo způsobit tak prudký nárůst cen. Na trhu je stále přebytek povolenek a vysoké ceny jsou zdůvodnitelné jen sázkou na budoucí přísnější regulaci. Někdy se mluví o nákupech velkých spekulantů,“ říká hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek.
Jedním z vysvětlení podle něj mohou být i důsledky brexitu. Británie chce zavést vlastní systém obchodování s povolenkami, ale zatím nic takového nevzniklo. „Britské firmy si tak mohou chtít své CO2 pozice zajištovat pomocí EU povolenek. Poptávka roste, ale schází dodávka: přísun nových britských povolenek do systému Evropské unie pro obchodování s emisemi skončil s brexitem,“ uvádí Řežábek.
Brusel možná zakročí
O strategii finančních investorů mluví i Palaščák. „Jejich zájem je mimo jiné podložen důvěrou v klimatickou politiku EU. Tento faktor se může ‚opotřebovávat‘, jakmile budou zveřejňovány detaily jednotlivých opatření, jako jsou například přeshraniční uhlíkové daně ve formě nového cla nezávislého na systému emisních povolenek,“ doplňuje.
V současné době neexistují žádné limity pro držení nadbytečných povolenek. „To by mohla ale Evropská komise letos změnit, mohla by zavést omezení počtu povolenek, které mohou mít investoři v centrálním registru obchodování s emisemi. EU se chce bránit proti velkým spekulujícím investorům,“ vysvětluje Hadroušek.
Spekulace totiž podle Hadrouška představují riziko, že rychlý růst cen povolenek se promítne do vyšších nákladů průmyslových firem. To by pro snahy Unie bylo značně kontraproduktivní, protože by mohl zesílit odpor k urychlení přechodu na méně znečišťující technologie.
„Vyšší ceny povolenek mají přinutit podniky investovat do zelených technologií. Rally na cenách povolenek (na trhu se hovoří i o cenách 100 eur v příštím roce) je nyní ale tak rychlá, že může zakročit Brusel, který by mohl mít také zájem na tom, aby průmyslová odvětví zůstala konkurenceschopná a prosperovala,“ dodává Hadroušek.
Vysoká cena povolenek nicméně už začíná plnit původní záměr, začíná z trhu vytlačovat uhelné elektrárny. „Vysoká cena elektřiny nepřeváží nárůst ceny povolenky. Marže uhelné elektrárny se tak zhoršily. Naopak pro plynové elektrárny a ještě více pro bezemisní zdroje, jako je jádro a obnovitelné zdroje, to je dobrá obchodní příležitost,“ říká Řežábek.
Odráží se to i v tom, jak se dražší povolenka propisuje do cen elektřiny. Zatímco před deseti lety zdražení povolenky o euro za tunu zvedlo cenu elektřiny o euro na MWh, nyní se stejné zdražení povolenky projeví v ceně elektřiny jen kolem 60 centů za MWh. „Tento pokles je dán především vytrvale rostoucí výrobou z německých obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Řežábek.
